Fullmetal Alchemist: Brotherhood is over...

...co teď budu dělat? :D
(aneb trocha holčičího pištění a kousky "objektivního" náhledu v neuspořádaném pořadí)

Tak za prvé, dovolte mi říct, že pod Bebopem, coby nekorunovaným králem brusinčiných anime zážitků, se kýve židle.

Jaké to vlastně bylo?
Úžasné!
Působivé!
Dojemné!
...myslím, že použiji Mustangův výraz: KULERVOUCÍ!

...a kdyby to bylo kapku jinak ohudbené, mohlo to být naprosto STRHUJÍCÍ! (Což bylo i tak, ale mohlo to být ještě lepší ;)

Mám pocit, že poslední tři epizody jsem, poprvé od Matrix: Revolutions, po téměř celou dobu ani nemrkla...
...což jsem porušila až několik minut před koncem, kdy jsem se, poprvé od Wristcutters: Love story, na konci rozplakala...

Nechci tady moc trousit spoilery(zvlášť, když umění perexů mi na této stránce i nadále uniká), ale...
... Edward a Winry! Srdce oddaného EdWin shippera zaplesalo a Edova žádost o ruku mě dostala do kolen...
...Alphonse! Al je zkrátka úžasný a přestože postrádá Edwardovu okouzlující přidrzlost, dokáže vykouzlit přesně ten samý zabedněný výraz, co jeho bratr...
...Riza! Riza a vůbec celá ta záležitost s násilnou transmutací byla jednoduše ďábelská. Sice mi v Brotherhood trochu chyběl ten Royai feeling, který byl IMHO v první sérii patrnější, ale interakce Mustanga a jeho "první dámy" byla i tak na jedničku!
...Celé finále na nádvoří v Central bylo naprosto neskutečné. Nevím, co vypíchnout dřív, ale opravdu opravdu miluju moment, kdy do děje vkročí Mei a umožní Alovi provést tu finální transmutaci. Ta škála emocí, která se Edwardovi promítne ve tváři je naprosto... anime mě nepřestává udivovat, jakým způsobem dokáží tvůrci zobrazit vnitřní rozpoložení hrdinů a tohle byl ten pravý highlight celé epizody!

Uf... mohla bych pokračovat dál a dál, ale nemám dost superlativ...
Našlo by se i pár výtek, jako například už výše zmiňovaná hudba. Tak, jak to bylo, to nebylo zlé, jen mám pocit, že katastrofa celého příběhu, ten vrchol, ke kterému Arakawa celá ta léta směřovala, by si zasloužil pořádný hudební nářez. Muzika, kterou jsme slyšeli byla.... oposlouchaná. Nemůžu se zbavit pocitu, že jsem ji slyšela už v deseti předchozích scénách :(
Druhým hudebním "zklamáním" byl i poslední opening. Riraito od Asian Kung-fu Generations, které zastřešovalo závěrečné epizody původního FMA je pro mě stále vrcholem v openinzích(fuj, to se blbě skloňuje! :D) a perfektně korespondovalo s gradací příběhu. Poslední opening FMAB mě proto naopak docela zklamal. O to víc, že všechny předchozí písně, které Brotherhood otvíraly, byly opravdu dobré!

Ale abych to konečně uzavřela(koukám, že už je zítra :P):
Když už se zdálo, že lepší to být nemůže, japonci dokázali, že může. Už první Hagaren byl z toho nejlepšího, co anime nabízí, Brotherhood pak vykoplo laťku tak vysoko, až zmizela!
Nečekala jsem, že to někdy řeknu, ale ačkoli co do atmosféry a jakési žánrové čistoty se s Bebopem nemůže srovnávat, Fullmetal velmi agresivně útočí na první místo v mém osobním žebříčku.
Nemám ponětí, v jakém stavu ten žebříček bude, až vstřebám všechny dojmy, podívám se na to znovu a objevím nové a nové souvislosti, dostanu se do vedlejších postav, které jsem z toho rychlíku hlavní linie zahlédla jen matně a pochytím jemné nuance, které mi napoprvé unikly... Materiál, který má Hagaren na 64 epizodách by jiným vystačil na tři(některým i na víc) samostatných sérií a určitě si zaslouží opakované zhlédnutí. Bez stresu ze zkoušek a formulářů na formuláře na formuláře na praxi ;)
Hiromu Arakawa stvořila úžasně vystavěný příběh epických rozměrů a já po téhle jízdě pochybuji, že se v budoucnu setkám s něčím tak komplexním, jako byl Hagaren.
Amen.
:D

P.S.: Team Edward Elric RULEZ! Protože Edward Cullen nesahá Edwardovi Elricovi ani po kotníky! Bez ohledu na výškový rozdíl!
P.P.S.: Jak jsem se na hodině češtiny dozvěděla: Elric se přechyluje "ElriKovi", ale vypadá to děsně blbě, tak zůstanu u ElriCa... :P



Note: Otec alias "Chuchvalec ve flašce" aspiruje na mou oblíbenou postavu :D